Hezká, ale drahá. Svými opevněními v různém stádiu rozpadu od Normandie na severu až po Bretaň na jihu, nám připomíná význam Francie za druhé světové války. První francouzský přístav, kde jsme kvůli špatnému počasí strávili celý týden, byl Dankerque, město, které jsme křížem krážem projeli autobusem MHD (100% gratuit 7 jours, prostě zadarmo).
Když se vítr trošku umoudřil a přestal foukat proti nám, vlastně přestal foukat úplně, vypluli jsme dál. Do města Dieppe jsme dorazili kolem čtvrté hodiny ranní, otevřeli si jedno plzeňský a šli spát. Po obědě jsme vyrazili zaplatit následující noc v přístavu. A tady začaly naše nepříjemnosti. Chtěli po nás, abychom zaplatili 43 euro za dva dny, tedy i za předchozí noc, kterou jsme strávili na moři. I přes naše vysvětlení, že jsme připluli až ráno, jsme se na ničem nedomluvili a tak jsme se rozloučili se slovy, že platit nebudeme a okamžitě odjíždíme.
Už jsme chystali Polku na další plavbu, když nás přišla zkontrolovat policie s tím, že chceme odjet bez zaplacení. Znechuceni takovým jednáním jsme se vrátili do kanceláře, kde se s námi odmítli bavit bez předložení cestovních pasů. Neuvěřitelný! Nakonec jsme jim opravdu museli zaplatit 21 euro za dopolende a opustili jsme přístav. V jednu ráno druhý den jsme připluli do Fécamp. Tam už to bylo o dost příjemnější. Hezké město, přátelský přístav, jen sprchy trochu z minulého století. Poslechli jsme si koncert smyčcového kvarteta v místním kostele a také jsme byli u pláže na ranní józe, která však pro jednoho z nás skončila velkými bolestmi zad (a můžete hádat pro koho). Jeden den jsem sama (ještě v rámci incidentu na józe) vyrazila na kopec nad městem, s krásným výhledem na sněhobílé útesy strmě padajícími přímo do moře, táhnoucí se téměř po celém pobřeží Francie. 20.8. Jsme vypluli do Cherbourgu. Kolem půlnoci jsme přepluli nultý poledník na západní polokouli, kde bychom měli strávit zhruba jeden rok až téměř po Nový Zéland.
